Rekord

Máme rekord!

Ano je to tak. Zcela nečekaně, po dnech bez lovů jsme dnes vyrazili do terénu. Snad díky geoabsťáku jsme odlovili devět kešek během odpoledne, což je pro nás rekordní počet (nesnažte se to strovnávat s městskými kombajny, kdy je na jedné ulici hned několik kešek).
Začali jsme až po obědě, protože jsem vstal už o půl jedenácté :-) Posnídal jsem bramborový salát s řízkem a mohli jsme vyrazit.
První nalezená byla Nuda v Brně
Ta nás potrápila. Nedávno jsme u ní byli ale nenašli. I tentokrát to tak vypadalo, ale pak se objevila potvůrka jedna. Vůbec nechápu, jak jsme to před tím mohli nenajít. No, hlavně že ji máme.
Následoval Kuřimský Pivoarchív, Cimperk a Lom na Cimperku kde jsme kdysi už byli.
Přemístili jsme se k Lipůvce, kde je hned na kraji vesnice příjemný park u kostlíka. Tam se skrývá cache pojmenovaná podle kostela.
U další kešky jsme byli lehce na rozpacích. Jmenuje se Kuřimské šutr a zavedla nás přímo k věznici Kuřim. Bylo zde mudloprázdno, ale o to víc na očích jsme si připadali. Popravdě kdybych nějakou dvojici viděl poblíž věznice něco hledat a pak cosi zahrabávat, asi bych je také podezíral. Ale nikdo nás nezastavil, takže pohoda.
A už jsme se vraceli k Brnu. Následovala keš s originálním názvem Keš a další pojmenovaná po mém oblíbenci Přemyslu Otakarovi II.
To už se docela solidně stmívalo. Zbývala nám keš SOS vesnička, kterou moje drahá polovička již před časem vyřešila. Teď se mělo ukázat jestli správně. Došli jsme k místu. Chvíli jsem ji nechal chodit v minovém poli psích exkrementů a pak znalecky na první sáhnutí odlovil. No, byla to náhoda, ale podařená.
Tím se naše dnešní pátrání ukončilo. Už jsme se taky těšili domů na teplý čaj a další kolo řízků :-)

Modernizace

Modernizaci se nedá čelit. Modernizaci je potřeba využít. Tím se řídíme a tak jsme si od Ježíška nechali nadělit sadu PMR vysílaček. Už dřív se nám v praxi ukázalo, že by nebyly od věci. Určitě je lepší použít toto pohodlné spojení než po sobě v lese halekat a zbytečně na sebe upozorňovat.
Takže doporučujeme!
A taky se to hodí, když se jeden člen vyšle do samošky :-)

Přejeme krásně prožité svátky

Hlavně buďte zdraví. To ostatní se dá koupit. A většinou to stejně není tak důležité jak to na první pohled vypadá.

Dávná skautská

Je to asi týden co jsme zase našli čas a vyrazili hledat krabičky. Měli jsme naplánováno několik kešek, ale vzhledem k tomu, že jsme začli s tou nejtěžší, nepodařil se. Vyrazili jsme na keš s názvem Dávná skautská. Počasí moc nepřálo. Zaparkoval jsem auto na kraji lesa a v sněhodeštivém klimatu jsme vyrazili podle návodu, který je v listigu. Celkem se nám dařilo. Našli jsme zmíněný kaňon a pomocí novější verze popisu cesty, která je v listingu hned vedle té původní se dařilo najít i charakteristické body na trase. Už jsme dokonce mysleli, že máme onu kýženou větev. Začali jsme pátrat v okolí. Počasí nepřálo, byla zima na prsty, svah klouzal pod nohama. Po cca půl hodině jsem nabyl přesvědčení, že jsme tu správnou větev ještě nenašli. Kombinoval jsem teda nový a starý popis cesty a teprve pak jsme se dostali k té pravé větvi. Hned jak jsem ji viděl, nebylo pochyb. Najít nedaleko ukrytou stage už nebyl žádný problém. To už jsme ale byli kvalitně mokří a studení. Když jsme zjistili co stage 1 obsahuje, zkusili jsme, resp. hezčí a chytřejší polovička týmu zkusila, hned to první co ji napadlo. Ale ono ne! Ještě jsme se snažili chvíli dojít k rozumnému výsledku, ale když se teplota našich těl blížila teplotě okolí, ukončili jsme zoufalé pokusy. Vyfotili jsme si co jsme potřebovali a odebrali se k autu.
Doma jsme se podle fotek snažili stage 1 rozlousknout a když se stále nedařilo, kontaktovali jsme autorku. Ta celkem rychle odpověděla a po výměně několika mailů bylo jasno. Ukázalo se, že první nápad je většinou ten správný. Jenže chybu může udělat každý. Podařilo se nám tedy stage 1 rozlousknout. Popravdě, kdyby nám ale autorka neporadila, nebyli bychom si vůbec jistí, že to máme správně! Takže díky. Nejspíš v neděli vyrazíme na další stage. Potkáme se s někým?

Jak se daří pramenům?

K dnešnímu dni je v projektu 31 kešek po celé republice. Stále ale čekáme na prvního lovce, který bude odměněn podle pravidel, jak již bylo řečeno. Vzhledem k tomu, že se již pomalu zmenšují plochy, na kterých se dá odlovit 10 pramenů, předpokládám, že by se někdo takový pomalu mohl objevit.
Další informace i odkaz na mapu s keškama zařazenýma v projektu je zde.

Neplodné období

Od začátku října po dnešní den, jsme téměř nebyli na lovu. Hlad nemáme, chodíme do marketu :-) Ale nějakou tu cache by to sneslo. Jenomže je nějaká nevhodná doba či co. Brzy tma, navíc rekultivujeme od základu ložnici, takže toho času moc není. Snad v neděli to výjde a aspoň jednu krabičku si pro radost odlovíme. O tom to přece je.

Betonová hranice

No a je to za námi. Pokořili jsme hranici dvou set kešek a zrovna tak parádně.

V pondělí dopoledne jsme vyrazili z Brna směr Jeseníky. První geozastavení jsme měli až u Kralického kláštera. Parádní místo. Počasí jedna báseň. Prostě idylka, jak je patrné z fotek. Jen pokrývač nám trošku komplikoval odlov. Ale podařilo se. Následovala první cache ze série Betonová hranice. Tahle série skutečně stojí za absolvování. Pokud budete mít cestu do těchto nádherných končin, určitě věnujte sérii pozornost. Jednotlivé cache jsou perfektně zaměřené (snad jen bonusovka má nějaké rezervy). Cache najdete vždy nedaleko vojenského bunkru, takže na lov máte většinou dost klidu a současně není daleko podívat se na tyto fascinující stavby. Proti městským mikrouším je toto balzám na duši.
První ze série, kterou jsme nalezli byla Betonová hranice: Řopík.
Zaparkovali jsme pár metrů od cache na výjezdu z louky a pohodlně odlovili.
Popojeli jsme autem jen o kousek dál, abychom vypátrali cache Betonová hranice: K-S 8.
Ani tady nebyl problém s dohledávkou. Pár set metrů dál stojí za navštívení zmíněné vojenské opevnění. Je v perfektním stavu. Pokud budete mít štěstí, bude právě otevřeno veřejnosti. Podle cedule je zde otevřeno vždy poslední víkend v měsíci a o státních svátcích. Ani jedno z toho právě nebylo, takže smůla.
Další dvě cache do série nepatří. Odlovili jsme Vojtíškov.
Cestou přes Vojtíškov jsme se málem dostali do pasti. V jednu chvíli stáli na silnici tři psi. Ale co psi, spíš zvětšené myši. Takový potvory malý. Ale nechtělo se jim ustoupit. No, neměl jsem to srdce je přejet, tak jsem zastavil, jenže to jsem netušil, že z bočního úkrytu přiběhne dalších asi osm těchhle myší a začnou zběsile oštěkávat auto. Neviděl jsem pod kola, ty potvory byly všude, takže hrozilo přejetí. Vzhledem k jejich zběsilosti jsem to riskl. Nic neposkočilo, takže jsem asi žádného nepřejel. Zajímalo by mě jak by se s tím vypořádal cyklista. Jde o frekventovanou cyklostezku, takže tihle polopsi mají asi dobrý trénink.
Co se samotné cache týká, je na pěkném místě, ale není dobře zaměřená. Jak napovídají geostezky, všichni hledají na správném místě. Ale chce to vytrvalost a o pár metrů (cca 11) vedle je poklad k nalezení. Přimhouřili jsme nad tím oko, když jde o naši jubilejní dvou stou cache. Z Vojtíškova jsme jeli zkratkou na Vysokou. Naposledy tady možná jeli první osadníci ale náš geofját se s tím popral. Tady nás čekala cache Kaplička Franze Schuberta.
Z Vysoké jsme už směřovali na místo našeho noclehu - chatu Paprsek. Kdo nezná, doporučujume. Tady to místo jsem navštívil už několikrát. Mají zde výborné borůvkové knedlíky a našel jsem i wifinu:-) Ale fungovala jen chvíli tak nevím.
Během večera se na mě připlížila nějaká choroba či co. Asi chřipajzna, takže ráno jsem byl lehce nepoužitelný. Odřekli jsme si proto pochod na Smrk a místní cache a rozhodli se dokončit sérii Betonové hranice. Další cache jsme odlovili kousek od Starého města. Šlo o cache Betonová hranice: STM S-32. Využili jsme zkušeností předchozích lovců a podle logů vybrali tu nejlepší cestu. Cache byla od pevnosti kousek dál, ale příroda kolem je tak úchvatná, že se to nedá považovat za mínus. Od této třetí cache jsme po výpočtu pokračovali k závěrečné bonusové cache Betonová hranice: Kronfelzov-bonus. Cestou jsme minuli další dvě opevnění. Bohužel zde v tuto dobu nikdo nebyl, aby nás provedl. O víkendu by ale šance potkat zde někoho z "údržbářů" mohla být daleko větší. Finálovka, nebo bonusovka chcete-li, je uložena na místě s pěkným rozhledem a stojí za navštívení. Celá série na nás udělala velký dojem a zařazujeme ji tudíž mezi naše Best of.
Tím se naše krátké ale na zážitky bohaté navštívení Jeseníků skončilo. Tohle místo prostě miluju. Je to takový povzbuzující lektvar pro duši, ten klid a rozlehlost krajiny. Už se těším na další návštěvu Jeseníků...

Brzy bude 200

To snad není možný. Teď jsem dopsal tenhle článek a stačilo pár neopatrných pohybů po klávesnici a celý jsem ho smazal. Myslíte, že se mi chce psát to samé znovu. Takže ve stručnosti co jsem napsal:
- byli jsme v Dobříši za ségrou a ulovili 3 kešky (vzhledem k počasí, že by ani geocachera nevyhnal, to byl solidní výkon), takže jsme se dost přiblížili hranici dvou set kešek
- zítra bychom měli jet na dva dny do Jeseníků, kde snad padne 200
- modernizovali jsme technické zázemí. Deníček s geoúdaji, který jsme vždy nakrmili potřebnými daty, jsme vystřídali pda acer c531.
- pokud koupím OzihoExplorera tak už asi ani nebude třeba papírová mapa. Ale já ji mám rád, kam se na ni hrabou všechny navigace:-)
- proboha snad si celý ten text zase nesmažu. Rychle "ctrl c".
- zatím jsem se nevypořádal se statickou navigací, takže na geocaching používáme více outdoorový o to uživatelsky nepřístupnější navilock nl101. Nechť slouží.
- no to je asi všechno.

Modernizace aneb pokroku nelze zabránit

Dlouho jsme odolávali návalu výpočetní techniky, který je s geocachingem spjat. Ale nedávno jsme podlehli. Podrobnější článek o starých a nových časech napíšu asi už brzy. Snad jen na vysvětlení:
koupil jsem si PDA (moje první, takže radost maximální) a postupně se s ním seznamuju.
Jen ta statická navigace mi pije krev, asi jsem si měl líp vybrat:-) Ale se s tím poperu.

Po bitvě...

A je to za námi
Jak to probíhalo? Statisticky asi takto:
15.9. 2007 v
0,18h vyslán na noční trať Vodník60 team
0,49 vyslán Geo.Benedikt + Wav + Marekl + Fretaci + dark.metalswamp
1,16 vyslán Shanti team + Abakus + Mitak + Maros251 + Teddys
1,42 vyslán Auťáček + Fotřík
Endíci + Ballantinka vyrazili neznámo kdy neznámo s kým :-)
Toňas se ještě v noci omluvil, že se nemůže dostavit.
V 6,30 byl rozeslán mail všem kdo úspěšně absolvovali noční trasu. Takže všem.
V 9,00 sraz před Učilištěm požární ochrany v Brně Líšni. Sešli se skoro všichni. Mitak po náročné noci nepřítomen. Exkurze trvala do cca 10,40
11,00 sraz v hospodě. Asi do 11,30 jsme seděli sami, pak se zastavil Teddys s Marosem251. Kolem 12h ale odjeli s tím, že mají povinnosti. Nakonec zřejmě směřovali ještě na stage 5.
Kolem poledne se sešli téměř všichni současně po odlovení hromadného FTF.
Na závěr se dostavil ještě Vodník60 team a s těmi jsme posezení ukončili kolem 15h.
Troufám si tvrdit, že to bylo fajn.

Proč event?
Přiznáme se, že jsme dosud na žádném eventu nebyli a to je pak dost blbý rovnou nějaký pořádat. Vlastně to nebyl náš záměr. Mělo jít o multinu, ale nezdálo se to reviewerovi (omezený počet lidí kvůli exkurzi, komunikace mobilem aj.), tak řekl, ať je to event. No, trochu jsme se toho báli, ale nakonec jo. Naše neznalost se musela někde projevit. Třeba v tom, že jsme netušili, že by bylo záhodno donést do hospody logbook eventu. Naštěstí to zkušení lovci napravili a vytvořili rychle jeden speciální. Už ho máme zalaminovaný. Takže díky.
Také jsme již opravili jednu nesrovnalost v souřadnici u jedné stage. Snad už je to v pořádku.

Co s noční tratí?
Někteří z účastníků se ptali, co bude teď s noční trasou. Původně jsme ji chtěli během dneška, max. zítřka zrušit, ale podle ohlasů možná zkusíme nějak její existenci zachovat. Třebas i jako samostatnou multinu s trošku pozměněnou trasou a možná i úkoly. Ještě to musíme s Míšou probrat.

Poděkování
patří Vám všem, kteří jste se našeho eventu účastnili. Děkujeme za shovívavost k chybám, na které jste mohli narazit. Věřím, že se zase někdy na nějaké akci uvidíme.

S pozdravem
Chipoliny team

Pohled do zákulisí příprav

Jsem si řekl, že zde tu a tam zmíním nějaký postřeh z příprav našeho Eventu, resp. multicache. Vzhledem k tomu, že jde o první event, který pořádáme, nevyhneme se při přípravách některým špatným krokům. Jsou to vesměs detaily, ale třeba to některým nováčkům nebo méně zkušeným pomůže.
Náš event Hasičská cache je v zásadě normální multicache. Jako taková bude také po konci eventu, tj. nejspíš již 16.9. publikována. Účastníci eventu se zalogují po publikaci multicache. Jeden z účastníků si také připíše FTF. Ale je docela možné, že se jich u finalky sejde hned několik.

1/ V listingu eventu je datum 22.8. Když jsem vyplňoval formulář pro publikaci cache, zkoušel jsem tam dát datum eventu, tj. 14.9. ale nedovolilo mi to napsat datum z budoucnosti. Možná jsem někde dělal chybu, ale snad to není takový problém --- Problém vyřešil reviewer a datum je již správné.
2/ Event se liší od multicache tzv. nočním výjezdem. Účastníci budou kontaktováni skrz mobil a bude jim oznámen cíl výjezdu, resp. souřadnice, ze kterých budou pokračovat dál. Výjezd bude v nočních hodinách. Budou informováni intervalově, ale časový náskok nikoho nezvýhodní. To byl jeden z problémů, kterého jsme se báli. V podstatě jsme mohli zavolat všem naráz, ale pak by to byla noční honička a davové šílenství:-) My jsme řekli NE.
Podrobnější informace obdrží účastníci mailem.
3/ jednu ze stage jsme měli fakt super, ale když jsme se na místo vrátili po dešti, zjistili jsme, že se ze suchého koryta stal slušný potok, resp. bahniště plné odpadků. To je opravdu škoda. Chtěli jsme, aby lovci museli vytáhnout z dutého pařezu hlubokého cca 1 metr, krabičku. My jsme si to náhodou vyzkoušeli, protože mi tam ta potvora fakt spadla. Naštěstí jsme si poradili a dostali ji ven. Tak jsme chtěli stejný úkol pro ostatní, ale vzhledem k tomu bordýlku okolo to odpadá.
4/ U každé stage jsme již byli minimálně třikrát a pořád je co řešit. Momentálně už se zdá, že je vše ok, ale zase se ukázala další zajímavá varianta. Pořád se snažíme systém zdokonalit. Času je dost.
5/ Chtěl jsem do úkolů prosadit co nejvíc fyzických zkoušek, ale ukázalo se to celkem nerálné. Proto se fyzicky zdatnější jedinci nabaží spíš u noční akce, zatímco samotný denní lov bude spíš teoretický.
6/Na konci proběhne setkání všech lovců. Mám domluvenou jednu zajímavou exkurzi. Doufám, že to nepadne:-)
7/Účastníkům eventu, potažmo lovcům multiny jako takové, doporučujeme zvýšit před lovem zájem o požární ochranu. Jistě se to bude hodit:-) Ikdyž pan Google je všemocný že?! No uvidíme...
8/ Zřejmě už jsme propadli totální paranoie, protože už i řešíme takovou kravinu, jestli mají všichni účastníci přístup k netu. To je snad samozřejmá věc!!!!
9/ Dnes jsme se zase věnovali přípravě noční akce. Pořád je co vymýšlet. Stavili jsme se v OBI, protože když nevíte co by ... Je to velmi inspirující obchod pro geocachery. Co si jiní kupují na prádlo, my kupujem na kešky apd. Smysl a význam některých věcí tak dostává další tváře. Mnohdy se ukazují věci bytí velmi multifunkční. Doporučujeme
10/ Tak už se nám to blíží. Přípravy vrcholí. Trošku nám to komplikuje ta domluvená hasičská exkurze, protože jsme v tomto směru časově limitovaní. Prostě tam máme být v určitou dobu a není to doba uplně vyhovující, ale nějak se s tím poperem.
11/ mojí drahé polovičce klekl počítač (a už nevstal) takže další problém:-) ale můj zatím funguje, takže nic hrozného se neděje.
12/ tak Míšin počítač opět povstal a zdá se že funguje, což je fajn.
13/ jestli bude v noci z pátku na sobotu deštivo, tak by noční akce mohla být docela zajímavá. Doporučujeme oblečení ve kterém se můžete zasvinit:-) a pevnou obuv!
14/ tak jsem si před chvílí znovu prošel noční trať. Snad to nebude žádný propadák:-) V jednu chvíli je třeba dávat si pozor na oči. Ale to je v noci v lese asi vždycky že...

Druhá cesta na rakouské ferraty

V neděli 19.8. jsme vyrazili na naši druhou cestu do Rakouska. Oblíbili jsme si oblast kousek za Vídní (z Brna cca 220km), kde se dají najít ferraty hodné našim zkušenostem. Takže jednoduché:-) Den byl nádherný. Cesta v pohodě. Mířili jsme kousek za Reichenau do Knappenhofu. Zaparkovali jsme pod hotýlkem, jehož ceny se podle internetu, značně rozcházeli s naší peněženkou a vyrazili na blízký vrchol, kde leží chata Otto Haus. Měla zde být céčková ferrata. Stoupali jsme jak vzteklí. Všichni šli proti nám. Docela jsem věřil, že nahoru vyjeli lanovkou, která je nedaleko. Těsně pod chatou jsme ferratu našli. Vlastně šlo jen o cca 30 metrů vysokou skálu. Vylézt na ní nebylo vlastně potřeba. Ale jak je zvykem, ty nejzajímavější věci jsou nejméně nutné. Takže jsme lezli. Asi v polovině usoudila Míša, že to prostě nejde. No když to nejde, tak to nejde. Vrátila se a skálu obešla. Já jsem ovšem cítil potřebu vrchol pokořit. Taky se podařilo. A nahoře u kříže, ostatně není vrcholu kam by naši jižní sousedé nešoupli kříž, byl božský výhled. Kolem létali dva ptáci. Uplně jsem slyšel, jak jim šustí křídla. Jen lehce máchli a vznášeli se nad tou vzdušnou propastí. Krása.
Když jsem se nabažil a zapsal do vrcholové knihy, vydali jsme se stejnou cestou zpět k autu. Šlo to rychle a dobře. Nastal čas najít nějaké ubytování. Zastavili jsme Edlachu, nejbližší vesnici a ubytovali se v místním penzionku. Byl to takový rodinný podnik s příjemnou atmosférou. Dvě noci pro dvě osoby nás přišly 86 Euro se snídaní. Proti minulé návštěvě Rakouska jsme ušetřili.

Pondělí 20.8. bylo hned od rána deštivé. To nás přimělo změnit plán. Původně jsme chtěli vyjít ferratou pod Schneeberg. Podle popisu je ale tato v mokrých podmínkách neschůdná. Nechtěli jsme zbytečně riskovat. Vybral jsem proto pohodovější trasu z Kaiserbrunnu po žluté nahoru směr Otto Haus. Jde o převýšení cca 1000m na pěti kilometrech. V dobrém počasí naprosto pohodová cesta jen s několika zajištěnými místy. Jenomže nám už od začátku počasí nepřálo. Kdesi v popředí hromobilo a bleskovalo. Pak se přidal déšť. Neměl jsem z toho dobrý pocit, ale pokračovali jsme. Šli jsme přímo do bouřky. Naštěstí vedla většina cesty lesem a ocelové jištění už bylo za námi. Když už jsme byli skoro nahoře, pročísl nebe jasný blesk a udeřil nedaleko před nás. Stáli jsme jak opaření koukali na jiskry. Takže tudy cesta nevede, řekl jsem si. Ignoroval jsem vojenské pravidlo, že dvakrát se do jednoho kráteru nestřílí. Zavelel jsem k ústupu do údolí. Jenomže kudy tudy do Bavorova. Cesta zpět by znamenala jít přes ocelové žebříky a lana a přímo po úpatí. Nechtěl jsem dělat živý hromosvod, takže jsem vedl naše kroky co nejvíc lesem. Chvíli jsem vybíral cestu já, chvíli jsem si pomáhal těmi co prošlápli kamzíci. A Míša pěkně cupitala za mnou. Drželi jsme bezpečnostní rozestup. Když se mě zeptala: "Co mám dělat, když do tebe uhodí blesk," zmohl jsem se jen na: "stát co nejdál!" Byli jsme promočení skrz na skrz. Cesta byla nejistá. Věděl jsem, že nás čekají nějaké skály. Docela se dařilo postupovat úzkou kotlinou. Místy na otevřeném prostranství jsem neměl dobrý pocit. Naštěstí hromy postupně ustupovaly a zdálo se, že bouřka odchází. Právě včas. Před námi se objevily skály. Bylo nutné je nějak slézt. Naštěstí nešlo o příliš exponované místo. Ale skála byla mokrá a byla nám zima. Občas jsem se třepal jak ti mali pejsci, když je panička postaví před samošku. To se pak špatně leze. Ale povedlo se. Když jsme slezli, odměnily nás hory dárečkem. Na kamenech jsme našli fungl nové sjezdovky. Opodál jsem našel i hůlku. Hledali jsme ještě tu druhou alyžaře, ale obojí jsme nenašli. Už jsem si říkal, jak jsme to vychytali. Ale ukázalo se, že jedna z lyží je nakřaplá.
Tak jsme pokračovali dál. Naštěstí už svítilo sluníčko. Po čase jsme se napojili zpět na žlutou a sestupovali k autu. Co čert nechtěl, zase se spustil déšť a blesky. Takže jsme nanovo promokli. A zase durch. K autu už to ale nebylo daleko. Na pokoji jsme si dali teplý čaj a bylo dobře. Snad jen kromě mýho kotníku, který se podezřele zvětšil.

Úterý 21.8. zase svítilo sluníčko. Zatím se náš výlet nedal označit jako geocachingový. Sice to vůbec nevadilo, ale abychom mu mohli dát předponu "geo", odlovili jsme nedalekou cache ukrytou poblíž kapličky. Můj kotník nedovoloval pouštět se do nějakých větších akcí. Pokusili jsme se o odlov ještě jedné cache, ale místní dělníci nám nedovolili bezpečně slídit. Tímto se také náš výlet končil.
možná to nevypadá, ale byl super. Příště, příště už Schneeberg pokoříme.

Naše druhé FTF

Když jsme ráno vstali, netušili jsme, jaký úspěch nás čeká. Cílem dnešní cesty byl Pernštejn, kde se o víkendu konají Dny hasičů. Asi půl hodiny před plánovaným odjezdem, odhalila moje drahá polovička, že je nově založená cache poblíž Moravských Knínic, což je relativně po cestě. Urychlili jsme náš start s vidinou možného FTF. Já si odepřel snídani a doufal, že to bude stát za to. Na místo jsme dorazili celkem rychle a bez navigačních problémů. Zaparkovali jsme před zákazem vjezdu a doufali, že nás ještě nikdo nepředběhl. Na lavičce u kešky seděla přestárlá domorodkyně, ale jak nás viděla, odebrala se k odchodu. Keš nebyla nějak zvlášť dobře ukrytá, takže nebyl problém ji najít. Dychtivě jsme vysoukali logbook a skutečně. Tabula rasa. Podařilo se. Nebudu zastírat, že jsme měli radost. Pocit umocňovalo i krásné místo, kde je keš umístěná. Když jsme se logovali, přiřítil se po cestě s GPS v ruce jakýsi mladík. Byl to Teddys. Ihned odhalil, že FTF mu uniklo. Jak sám přiznal. Rozdíl mezi FTF a STF byla snídaně. Prohodili jsme pár slov. Teddys pak směřoval na Hodonín. My jsme ještě na tomto pěkném místě posnídali a pak pokračovali směr Pernštejn. I zde jsme odlovili jednu keš. Byla to naše jubilejní 160. Pěkně ten víkend začíná. Zítra odjíždíme do Rakouska opět na Ferraty a pochopitelně zkusíme odlovit i nějakou tu rakouskou krabičku. Tak uvidíme.

PS: na fotce si všiměte jakou měla přítelkyně radost z FTF :-)

Chystaná event cache

Tak strasti s reviewerem, jak jsem psal nedávno, byly snad již zažehnány. Pokročili jsme a vypadá to, že v první polovině září bychom mohli pořádat jeden tématický event v Brně, jehož cílem bude odlovit cache, která bude posléze publikovaná i pro další, kteří se eventu účastnit nebudou. Počet účastníků bude omezen. Snad se někdo přihlásí:-) Popravdě vůbec si nedokážu představit jaký bude zájem. Raději počítám s horší variantou. Listing eventu by se mohl publikovat již příští týden. Čekáme už jen na nějaké detaily.

Trápení s reviewerem. Znate to?

Už je to nějaký čas, co jsme se rozhodli založit další cache. Naši třetí v pořadí. Myšlenka pomalu krystalizovala. Tu a tam sedlo něco na papír, něco zůstalo v hlavě. Postupně se tak rýsovala nová mystery cache, která má být na jedno téma. To nebudu prozrazovat. Samotná cache má v podstatě 5 stage + finalku. Ještě před samotným startem jsme měli v plánu jakousi noční akci. Když jsme reviewerovi poslali listing k posouzení, jestli se někde stage nekryjí s jinými cache, nečekali jsme jakou odyseu tím odstartujeme. Haggaeus nám skutečně odepsal. Proč taky ne. Zjistili jsme, že finálka se s ničím nekryje, ale problém je u stage. Doporučil nám taky oddělit noční akci a vytvořit z ní samostatný event. No proč ne. Obratem jsme odpověděli skrz listing cache (log your visit - reviewer note). Vysvětlili jsme umístění stage, ale netušili která se to vlastně kryje a kterým směrem ji posunout, abychom vyhověli podmínce vzdálenosti 161m. Pak se ale reviewer odmlčel. Po třech dnech jsem zase napsal reviewer note, s tím že teda nevíme, na čem jsme. Pořád bez odpovědi. Tak to už mě docela štvalo, přiznám se. Proto se role ujala moje drahá a tolerantnější polovička a další den napsala další reviewer note.
No pořád nic. Světe div se. Dneska je to pátý den a mrtvá liška Haggaeus se neozývá? Stalo se Vám to taky někdy? Není podle pravidel posouzení cache otázkou tak na 2 dny? Je docela dobře možné, že děláme někde chybu my. V tom případě klidně poraďte.

Ořešín a okolí

Dnes jsme vyrazili na menší geovýlet do okolí Ořešína. První byla na řadě BMC 28. Auto jsme zaparkovali pár desítek metrů nad samotnou cache. V okolí nikdo nebyl, což hodně zjednodušilo odlov. Nebylo problém cache najít. Zalogovali jsme, pokochali krásným výhledem a pokračovali směrem na nedalekou cache Horka. Splnili jsme bez problémů úkol a cache našli. Chtěli jsme vyzvednou GC Na východ, abychom mohli postupně zahájit lov Masarykova okruhu, ale jak se ukázalo, někdo byl rychlejší a včera minci vyzvedl. Bohužel nezalogoval se ještě na net, takže jsme to nemohli vědět. Nevadí. I tak to byla sympatická cache, která nám mohla rozšířit botanické znalosti. Sice se to nepodařilo, ale snaha byla. V plánu jsme měli jako další cache Pindaros. Už jsme u ní byli. Je to popsáno i na tomto blogu. Jenomže tenkrát se nám ji nepodařilo najít. Teď byl terén o něco horší. Už z dálky bylo vidět, že tráva je zelenější, keře neprostupnější a křoví hustší. Nebáli jsme se ale vlka nic a vyšplhali na svah. Je možné, že tu před námi nějaký kešer byl, ale asi na lov doslova vysral. Obešli jsme tento omušený úkaz. GPS nás naštěstí vedla víc stranou. Chvíli jsme zas hrabali a hledali a hledali. Pak se ale štěstí probudilo. Uviděl jsem geojasnou skrýš a byla tam potvůrka jedna. Naše jubilejní 150. cache. Hned se šlo k autu veseleji. U koníčků jsme se stavili na kofču a pak frčeli na BMC 27 do Jehnic. Šlo o pohodouvou cache. Odloveno bez problémů. Trochu víc nám dala zabrat ta následující. Hledali jsme Skrejš na konci Skrejše. GPS nás zavedla přesně, ale kde tam najít micro? Hledat není problém, ale nevzbudit pozornost lidí je horší. Tím spíš, že hned vedle nějaká kutilská rodinka opečovávala svoji chatku. Byli jsme prostě nápadní a podezřelí, ale co naděláte. Skrýš cache jsme viděli hned na začátku, ale samo jsme jí moc nevěřili, takže jsme udělali školáckou chybu a nevěnovali jí větší pozornost. Pak jsme se k ní vrátili a vyšlo to. Kutilové nás snad neviděli. Proběhl rychlý log a hurá na poslední dnešní cache BMC 17. To už byla pohodová procházka na pěkné místo. Touhle mikro byl dnešní úspěšný den ukončen.

Pozor pozor!

Chystáme speciální tématickou cache! Bude ve dvou etapách. První etapa bude určena užšímu okruhu kešerů a to metodou "kdo dřív příjde, ten dřív mele". Jeden z nich vybojuje i FTF. Druhá bude otevřená všem! Těšte se...

Ferraty a geocaching

Našli jsme si zase pár dní volna a odjeli do Rakouska zkusit konečně Ferraty (v rakousku spíš Klettersteige). Kdo tuto zábavu nezná, podívejte se zde. Vzhledem k tomu, že jsme jeli na takovou akci poprvé, neplánovali jsme nic extrémního. Zajeli jsme kousek za vídeň do Rax Alpen, které nabízejí pro nás ideální trasy. Samosebou jsme celou akci spojili s odlovem několika cache. Jak jinak:-)

DEN PRVNÍ 10.7. 2007
Jako cíl a místo ubytování pod stanem jsme si už doma vybrali vesničku Kaiserbrunn jen několik kilometrů od malebného podhorského městečka Reichenau. Cestou na místo jsme ale vyzvedli dvě kešky. Obě nedaleko Puchbergu. Ta první Ruine Schrattenstein byla skryta v prostorách zříceniny. Opravdu krásné místo. Vypadalo tak pustě, ale bohužel. Přímo u skryše kde měla být keš (místo bylo dost jasné), seděl nějaký turista a četl si časopis. No co. Museli jsme počkat, když už jsme tady, to se nedá ustoupit. Když už jsme kolem "smrděli" delěí dobu, připadalo to onomu človíčkovi asi podivné. Možná si myslel, že chceme být sami:-) To byl sice fakt, ale důvod byl jiný. Podivně se usmíval a odešel. Hurá. Rychle jsme zalogovali a pokračovali v cestě. Popojeli jsme za keškou Big Wasser. Opět krásné místo u vodopádu. Tady sice žádný turista mudla nebyl, ale taky tu nebyl pořádný signál. Chvíli jsme měli ke kešce 7 metrů a hned zas 35. Lítali jsme po svahu. Snažili si pomoct listingem. To nakonec zabralo. Cache nalezena, ale byla to fuška. Už se stmívalo, takže jsme uháněli přímo na místo noclehu. Internet neklamal. V Kaiserbrunu je možnost postavit stan na parkovišti u silnice. Je zde čisté sociální zázemí (bohužel bez sprchy) a spousta šutrů. V noci se osvědčily. Než jsme postavili stan, prokonzultoval jsem s maďarskými mladíky, kteří dorazili asi chvíli před námi, zákazovou ceduli kempování, která byla u svahu k řece. Usoudili jsme, že se to týká pouze břehu řeky, která je chráněnou vodní zónou. Konečně jsme tedy založili tábor a najedli se. Konečně spánek. V noci nás probudil velmi silný vítr, který trochu rozhodil predsíňku našeho stanu. Přece jen jsme byli v horách. Všude kolem se tyčily vrcholy ne menší než 1500 metrů a taky dvoutisícovka. Několik velkých kamenů z parkoviště zajistilo stanu stabilitu až do rána. Jak jsem na světle zjistil, také maďarský stan prošel bitvou:-)

DEN DRUHÝ 11.7.
První ferrata v našem životě byla Preinerwandsteig. Na jejím konci je schovaná keš.
Terén má označen třemi hvězdičkami, ale pokud postupujete po ferratě a ne po značce od náhorní plošiny, můžete počítat se čtyřmi hvězdičkami.
Od parkoviště (843 m. n. m.) na vrchol (1783m n. m.) absolvujete solidní převýšení na poměrně krátkém úseku (cca 3-4 km). Na vrcholu začalo lehce pršet a foukal silný vítr, takže jsme rychle zalogovali a sešli trošku níž k chatě, kde jsme si za pevnou evropskou měnu dali gulášovou polévku s chlebem. Opravdu bodla. Odchaty jsme pokračovali ve směru na Karl-Ludvig Haus, ale ne po normální značce, ale opět ferratou Bismarck Steig. Je to krásná traverzová cesta.
Následoval nekonečný sestup zpět k autu. Byli jsme dost unavení a rozhodli se ubytovat v penzionu v Kaiserbrunu, hned vedle parkoviště, kde jsme nocovali.

DEN TŘETÍ 12.7.
Další den byl opět ve znamení ferrat (Wachthüttelkamm, Teufelsbadstubensteig, Ernst - Graf - Hoyossteig, Rudolfsteig) Ještě nedávno jsem považoval kešky Nanutanda, jako asi nejobtížnější , které se dají bez nutnosti mít jiné vybavení, absolvovat. Už si to nemyslím. Na ferraty jsme sice měli další vybavení, ale spíš jako bezpečnostní prvek, ne jako pomoc. Keš na konci Hoyossteig, která je autorem oceněná na pět terénních hvězdiček (a to je pro nás vždycky výzva) Nanutanda překonala. Faktem je, že už jsme za sebou měli ten den tři ferraty, ale stejně. Samotný postup ke kešce není nějak extrémní, ale celkový výstup nějakou hodinku vezme a krabička schovaná skoro na konci jištěné cesty je velkou odměnou.
Daleko horší se pak sice ukázala cesta dolů. Šli jsme po ní jen my a kamzíci. Ti nám házeli kameny pod nohy, takže bez přilby ani ránu.

DEN ČTVRTÝ a poslední. Pátek třináctého.
Dnes jsme se už do žádných větších akcí nepouštěli. Ne kvuli datu, ale kvůli času. Potřebovali jsme být doma relativně brzy. Proto jsme navštívili roztomilé městečko Reichenau, odlovili cestou drive-in cache u Ternitzu a upalovali směr vlast. Kolony žádné, provoz bez problémů. Hned za hranicema jsme vyzvedli ještě Zapomenutý hřbitůvek, trošku ponuré místo, a směřovali k domovu. Unavení, ale taky maximálně spokojení.

Blair Witch

Tuhle cache jsme měli v měrku už dlouho. Konečně jsme se dokopali vyrazit večer z domu. Domluvili jsme se s Medvědem z lesa a ve čtyřech vyrazili za dobrodružstvím. Ještě že jeli s námi. Ukázalo se, že my jsme nepřipravení. GPSku jsme měli vybitou, listing byl kvůli přetížení serveru nepřístupný. Alespoň baterky jsme měli svoje. Trasa začínala zajímavě. Chvilku trvalo, než nám došlo, jakým systémem se bude vždy postupovat. Jednou jsme se museli vracet, protože jsme nedokázali udržet směr, ale nakonec bez problémů. Blair Witch je určitě zajímavá cache, která stojí za odlov, ale mezi naše top se nedostane. Zdá se mi, že potenciál, který takový skvělý nápad má, byl trošku vyplýtván. Tím chyběl i očekávaný adrenalin a strach. Chyběl nějaký příběh, úkol, něco co by dodalo té atmosféře ještě víc napětí. Škoda. Takto se to proměnilo pouze v noční procházku s baterkou. Ale díky i za ni.

Chorvatské kešky

Minulý týden jsme vyrazili za sluncem a mořem. Cílem bylo roztomilé městečko na pobřeží Istrie - Rovinj. Samozřejmě jsme museli využít příležitosti a najít nějakou tu zahraniční kešku. Vzhledem k tomu, že jsme jeli autem, podnikli jsme jeden den malý geovýlet. Chtěli jsme vyzvednout tři keše v okolí. Jednu se nám nepodařilo najít, vzhledem k tomu že jsme nepročetli logy a majitel nepřepsal po změně souřadnic listing. Další dvě: Limski Fjord a Dvigrad Castle jsme bez problému odlovili. Zdejší logbooky jsou plné zápisů turistů. Místní se zřejmě v této zábavě zas tak moc neangažují.
Po cestě domů jsme zastavili ještě u cache zvané Pyramid. Chvíli nám trvalo, než jsme našli správnou cestu k místu, kde by měla cache být. Dostali jsme se na kouzelný chorvatský venkov. Civilizovaná vozovka se proměnila v polní cestu. Jen jsem doufal, že tady někde neuvízneme. Ale podařilo se. Cache byla trošku nelogicky umístěna asi 100 metrů od pyramidy symbolizující střed Istrie. Víc kešek jsme bohužel už neodlovili, ale tím víc si těchto prvních zahraničních čárek ceníme:-) Pár fotek naleznete zde.

Do Prahy...

V neděli jsem se dozvěděl, že moje drahá polovička musí jet v úterý pracovně do Prahy. A tak mě napadlo udělat si malý výlet a vydat se do naší matičky už o den dřív, přespat u sestry a odlovit nějakou tu cache.
Už po cestě do Prahy po dálnici D1 jsme řešili Mareklovu cache Dalnice D1: tam a zpět.
Díky ní utíkala cesta docela rychle a pořád se něco dělo. Cestou domů jsme cache odlovili (chvíli jsme sice tápali, ale nakonec se gps usadila).
Přímo v centru Prahy je samozřejmě spousta cache. My jsme ovšem neměli ani moc času ani moc chuti bloudit asfaltovým rájem a tak jsme odlovili pouze jednu. Jmenuje se Vltava-My Country
a je asi na nejfrekventovanějším místě, kde jsme cache lovili. Bylo zapotřebí předstírat fotografování, aby mohla být keška odlovena. Povedlo se. Zalogováno a hurá z města.
Cestou do Brna jsme na dálnici odlovili mj. cache Památník D1. Doporučujeme se zde zastavit a trochu se zamyslet nad čísly, které "zdobí" zdejší kříže.

Zelené peklo

to je název cache GC12G4R, kterou jsme dnes odlovili. Je to cache podle orientačního běhu. Takový malý závod. Moc jsem se na ni těšil, poněvadž jsem deset let orienťák dělal.
Měli jsme trošku problém najít hned startovní cache, ale pak už to valilo. Vzpomněl jsem na staré dobré čas. Moje geopolovina ovšem neholduje běhu, takže jsme se pohybovali pouze zrychlenou chůzí. ale i tak to byla paráda. Na konci zlobil signál gps (a nebyli jsme podle logů sami), takže jsme se trošku zdrželi, ale čas jsme měli suveréně nejlepší :-D
Díky autorům!

Keš 100

Konečně jsme se dočkali první letošní společné delší dovolené a zamířili do Jeseníků. Tyhle hory prostě miluju. Letos poprvé jsme ale jeli nejenom za krásou hor, ale také odlovit nějaké vzdálené cache. Strávili jsme v horách čtyři dny. Počasí příliš nepřálo, ale stejně to byl báječný prodloužený víkend. Nebudu zde rozepisovat jednotlivé ulovené cache. Zmíním jen dvě. Další místa si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Vyhlídka u dřevěného kříže

tuhle cache jsme zařadili mezi naše best of. Je to kouzelné místo. Jak je vidět z fotek, počasí nám nepřálo vychutnat si místní rozhled, ale i tak to stálo zato. Trochu adrenalinu při výlezu na skálu a odlovení cache. Prostě paráda. Vřele doporučujeme. Pár set metrů dál najdete další cache, takže nemusíte litovat toho výstupu na kopec, který musíte nutně podstoupit. Určitě se to vyplatí.

Praděd_1492m

čekala nás jubilejní stá cache. Přemýšlel jsem, kterou zvolit, aby to byla důstojná cache pro takové číslo. Vybral jsem proto nejvyšší dálnici na Moravě - Praděd. Nemám sice toto příliš frekventované místo nějak zvlášť rád, ale jako premiová cache to zní dobře. Bohužel jsme doma na tuto cache zapomněli, takže jsme si její polohu nezakreslili do mapy (nemáme dokonalé "cestovní připojení", pouze Operu mini v mobilu). Hint nenapovídal nic příliš jasného, zdálo se mi, že cache bude umístěna někde kousek pod vrcholem u "dálnice". Na tu jsme se připojili cestou ze Švýcárny. Asi logicky jsem čekal směr vlevobok k Pradědu, jaké bylo ale moje překvapení, když nás gps vedla naopak dolů od Pradědu. Cache jsme nakonec našli cca 1300m po silnici dolů od Pradědu (vzdušnou čarou cca 700m od Pradědu). To se mi opravdu nelíbilo. Je to trochu jako bych založil v Brně cache s názvem Náměstí Svobody hned před Hlavním nádražím. (Brňáci ví jak to myslím). Z místa cache nebylo Praděd ani vidět! Je to taky trochu nefér vůči cacherovi, který by chtěl přímo na vrcholu Pradědu založit cache s názvem Praděd. No, ať si to každý přebere sám.

FTF

Máme FTF!

Dnes jsme měli opravdu štěstí. Podařilo se nám odlovit naši první FTF. Přiznám se, je to trošku dárek k mým zítřejším narozeninám. Je zřejmé, že brněnští geosprinteři jsou na dovolené, jinak si to nedovedeme vysvětlit.

A o kterou cache vlastně šlo? Ořešín - Rakovec. Cache umístěná poblíž Ořešína. Je od ní krásný výhled. Zaparkovali jsme cca 200 metrů od cíle a směřovali přímo za šipkou, což se ukázalo jako nevhodné řešení. Prodrali jsme se k cíli a přemohli kopec. O to sladší býl nález s prázdným logbookem.

Díky autorovi!

The Best Of

Zde budeme postupně připisovat keše, které se nám nejvíce líbily. Jejich pořadí není směrodatné.
Ježkova tajemná keš
Klimentův kostel
Co ve městě neuslyšíš
TPG - Týden pilného geocachera
Holmesova mřížka
LOST-DHARMA Initiative
Podzimní listí
Arachnofobie
Policejní pátračka
Vyhlídka u dřevěného kříže
Zelené peklo
Ernst Graf Hoyossteig - Klettersteigcache
Betonová hranice - série
PP-Veselský Chlum

Policejní pátračka

Nedávno jsem psal, že jsme narazili na jeden opravdu škaredý logbook. Naťuknul jsem téma kvality zpracování kešek. A podívejme, je tu další keška, která se dá do tohoto tématu zařadit. Jenomže tentokrát přesně na opačném pólu. Dnes v podvečer jsme navštívili cache s pojmenovanou Policejní pátračka. Je to multina, která se opravdu povedla. Nachází se v pěkném prostředí. Je tam sice trošku rušno od sportovců a pejskařů, ale o to je alespoň těžší odlov jednotlivých stage. Tyjsou čtyři a je vždy nutné vyřešit na nich nějaký úkol. Dalo by se říct, že úkoly jsou stage od stage těžší. Hlavně ten poslední mi dal zabrat, ale povedlo se. Co jsme ale opravdu ocenili, bylo technické a grafické provedení jednotlivých stage. Tak by to asi mělo podle mého názoru vypadat. Autor si dal záležet a vytvořil povedenou cache, kterou můžeme jen doporučit.

Nanutando

Přemýšleli jsme kam v neděli vyrazit. Pomalu se nám okruh kešek v Brně zužuje. Zůstávají většinou jen ty nezajímavé. Tu a tam ale objevíme ještě nějakou zapomenutou, ale většinou už naše cesty směřují do kolí Brna. Tak tomu bylo i včera. Našim cílem byla především Nanutandova keš zvaná Pusťte vše. Jakmile se totiž řekne Nanutando... je o co stát. Stačí vzpomenout na Podzimní listí, o kterém jsem psal nedávno. Podle logů bylo jasné, že půjde o něco podobného. Připravil jsem si proto náhradní oblečení, které se dá vklidu potřísnit (krví:-)) a vyrazili jsme. Počasí bylo super. Na místě u kešky bylo nádherně. Božský klid, jen ptáci cosi zpívali. Les, který už měl nádech Vysočiny, byl prozářen poledním sluníčkem. Prostě idylka. Cache jsme po chvilce pátrání viděli už ze země. No, byl jsem trochu zklamaný. Srovnával jsem to pořád s Podzimním listím. Bylo zřejmé, že Podzimní listí se zrodila z této cache. Nebyl žádný problém vyšplhat nahoru i dolů a zase zpátky. Na fotce je pohled přímo od keše (no poněkud nakloněná, omlouvám se).

Od tohoto zastavení jsme směřovali na 9 křížů. Je to známá dálniční odpočívka, ale v tomto případě rychlá drive-in cache umístěná přímo u oněch křížů. Za přečtení určitě stojí příběh, který se k nim váže.

Následoval delší přesun směr Brno, resp. Střelice. Chtěli jsme navštívit cache Shrekova bažinka, ale provedl jsem navigační chybu a tak jsme ji minuli a pokračovali dál na další ze série brněnských soutoků - Svratka - Mlýnský náhon. Zaparkoval jsem cca 300 metrů od cache a dál šli pěšky po cyklostezce. Nikdy jsem tu nebyl, takže jsem čuměl jak péro z gauče, když se přede mnou objevila silně obležená cyklostezka. Inlajnisté střídali cyklisty a naopak. Velmi davová zábava. Ale super. Poblíž cache se motala podezřelá dvojice, stejně jako my neměli ani inlajny ani kolo a stejně jako my byli jediní. Pokud to byli kačeři tak už měli odloveno a dali se na odchod. Přestože jde o velmi obležené a rušné místo, keš je umístěna decentně stranou a jde ji bez problémů odlovit.

Pokračovali jsme na cache Žuráň. Jeli jsme oklikou. Trochu proto, že ženy neumějí číst v mapách, trochu proto, že okolní vesnice jsou rozkopané a místy uzavřené. Nicméně jsme dorazili. Dalo se čekat, že tu bude rušno. Chvilku jsme se motali kolem a upřesnili si místo kde hledat. Pak jsem přistavil auto tak, aby krylo moji drahou geopolovičku, která cache odlovila. Byla to mikrocache. To nevadilo, ale ten logbook uvnitř to byla opravdu ostuda zakladatele. Původní logbook (taky nic moc) byl nahrazen jakýmsi výstřižkem z deníčku. Občas mám pocit, že někteří se už spíš honí za počtem kešek (založených/odlovených), místo aby udělali třeba jen polovinu ale o to dokonaleji a precizněji. Vždy oceňuji kvalitně zpracované keše, je na nich vidět že si s nimi autor pohrál a ne jen přišel a zasunul někam krabičku od filmu.

Tímto zážitkem pro nás geoneděle končila. Máme v plánu jednu super multinu ale o tom snad jindy...

Panská lícha

Včera jsme v podvečer vyrazili na jednu multinu kousek za Brnem. Je před Soběšicemi a jmenuje se Panská lícha. Na návštěvě je u mě ségra s malou neteří, tak jsme spojili příjemné s užitečným a udělali si z lovu takový malý výlet. Kdo zná Panskou líchu, jistě ví, že je to především terirtorium všech co milují koně. Je zde spousta ohrad a výběhů, kde se tito čtyřnozí živočichové vesele prohánějí. Opravdu krásné místo.

Co se cache týká, měli jsme lehké obavy ze čtyř hvězdiček v listingu. Ale nakonec se ukázalo, že to zas tak horké nebude. Na první stage jsme celkem rychle provedli výpočet - bez problémů ( a to zrovna nejsme matematičtí experti - kromě ségry, která ale jen přihlížela a objevovala tak taje geocachingu). Pokračovali jsme na stage 2, kde nás přece jen zdrželo sestavení obdelníku, ale i to se poddalo. Finálovka byla jasná záležitost.

Lovili jsme ve čvrtek, takže zcela bez mudlů, ale o víkendu při krásném počasí to může být problém.

Lov krokodýla

Včera na podvečer jsme se vypravili na odlov jedné naší odložené cache. Jmenuje se Krokodýl jobský. Když jsme zde byli poprvé, neměli jsme ani gps ani další výbavu na odlov. Popravdě, neměli jsme ani vhodné počasí. To všechno jsme ale tentokrát měli. Vzali jsme s sebou i dva kamarády, ať se taky (na můj účet) dobře pobaví. Na překonání vody jsem si přinesl broďáky. No nebyly nejnovější. Čert vem stáří. Co ale vadilo, že nebyly voděvzdorné. Hned po prvních krocích jsem měl hladinu vody stejně vysoko jak vně, tak i uvnitř. Nedalo se nic dělat. Aspoň posloužily dobré podrážky. Krokodýl trošku klouzal ale riziko pádu do vody jsem zažehnal a keš pokořil. Fotodokumentace je k nahlédnutí. Byla to zábavná, nevšední cache.

Velikonoční odlov

Po včerejším cyklogeovýletě jsme potřebovali trochu oddechu. Pěkně jsme se vyspali a kolem poledne (kdo ví, kdy přesně to bylo) jsme vyrazili autem směr Veverská Bitýška. Cestou jsme se zastavili, abychom vyřešili starý hříšek a odlovili cache Junácká louka. Kolem přehrady bylo pěkně rušno, spousta lidí a cyklistů. O to milejší byla následující multina Na konci zvířecí stezky, kde byl celkem klid. Mnohými byla tato cache chválena, takže jsme se těšili. Hned první stage byla dost zajímavá. V inkriminovaném místě se však pohyboval podezřelý pár se psem. Podle zavěšené gps na krku mi bylo hned jasné, že se tu asi nepotloukají náhodou. Prošli jsme dál, abychom jim dali případně čas na další postup. Ukázalo se ale, že stage 1 se trošku motá a tak jsme se připojili. Byl to Mirdaman. Dál jsme postupovali trochu samostatně, ikdyž jsme každou stage absolvovali společně. Společnými silami jsme se tak dostali až k finálovce. Byla to příjemná spolupráce. Takže díky! A díky take autorovi keše. Finálovka je umístěna na pěkném místě, které stojí za návštěvu. Jen bych asi nepřisuzoval terénu 4 hvězdičky. Porovnám li to s Podzimním listím nebo R43 (obě mají sice vyšší hodnocení), trošku srovnání pokulhává. Ale jde samosebou o subjektivní hodnocení. Našeho Vitruiviana bychom taky mohli přehodnotit směrem dolů:-)

Naše výprava pokračovala na Kuřim, kde jsme chtěli zakulatit počet odlovených kešek na 80.

Navštívili jsme Cimperk lom, kde mě uchvátila vůně grilovaného masa, linoucí se od blízkého ohniště. Na řadu přišly dva ze série kuřimských vrcholků: Horka a Záruba. Odtud byl krásný klidný výhled na podvečerní Kuřim.

Tím jsme zakulatili počet odlovených kešek na již zmíněných osmdesát.

Prostě parádní svátky.

Letošní první cyklogeovýlet

Dnes konečně nadešel ten čas a my vyrazili na první letošní cyklovýlet spojený s odlovem několika kešek. Trasu jsem vybral následující: Lesná (keš U startu Muldy) - Panská Lícha - Bílovice nad Svitavou - Adamov - lesem směr Olomučany: keše Podzimní listí, Památník Hradské cesty, Machův památník, Pomník L. Grabnera - sjezd dolů po silnici zpět na Adamov - Bílovice - Panská Lícha - Brno (Kociánka) a domů:-)
Trocha statistiky: 56,9km, průměrná rychlost 14,2 km/h, maximální (moje) 56,7 km/h, čas jízdy 4 hodiny, celkový čas výletu: od 13hodin do 19,50hod.

Tolik strohý výčet. Počasí sice nebylo úplně ideální, foukalo a ve stínu bylo chladno, ale to nás nemohlo odradit.
K první keši to nebyl problém. Sice jsme museli vyšlápnout údolíčko, v jehož horní části keš leží, ale co se dalo dělat. Zalogovali jsme a pokračovali dál směrem Panská lícha. Je to opravdu kásné místo. Kdo zde nebyl, vřele doporučuji. Takový balzám na duši hned za Brnem.

Pokračovali jsme polní cestou mezi koňskými výběhy směrem do Bílovic. Je to pohodová zkratka a celá lehce z kopce, takže paráda. Profrčeli jsme Bílovice a směřovali na Adamov. Cesta je teď v dobrém stavu, takže se jelo příjemně. Kousek za Adamovem na silnici ve směru na Josefov je odbočka doleva (viz mapka), která vede přímo ke keši Podzimní listí. Jak je ale z mapy patrné, není to cesta snadná. Ale výhled je z ní pěkný. U keše jsme strávili asi 40 minut. Neměli jsme s sebou žádné vybavení, které by nám odlov zjednodušilo. Už z logů bylo zřejmé, že to nebude keš ve stylu drive-in. Když jsem viděl kam se musíme dostat (resp. já, protože Míšu bych tam neposlal a ona sama souhlasila), nebyl jsem si jistý, zda keš zdoláme. Ale to by bylo, aby tam hasič nevylezl:-) Nedopustil jsem takovou ostudu a vyškrábal se pro ni. Byl to opravdu parádní zážitek i pocit. Je dobře, že jsou i takové keše, na které nemusí být člověk jaderný fyzik:-) Odlov sledovala z povzdálí skupinka postarších mudlů, kteří si zde opékali. Ale pochybuji, že by tím bylo místo ohroženo.

Pokračovali jsme dál směrem ke keškám ze série pomníků. Jejich jména jsem uvedl výše. Byly to snadné úlovky, ale na pěkných místech, takže určitě můžeme doporučit. Pro cyklisty jak dělané. Od dnešní poslední (Grabnerovy) keše jsme se vraceli po silnici na Josefov a Adamov. Na konci Bílovic jsme zasedli v hospůdce Pod starou hruškou. Bylo to tam moc fajn, ideál pro cyklisty. Opět doporučuji. Následoval poměrně rychlý návrat domů a zasloužený odpočinek. Dnes jsme odlovili 75. keš. Co zítra? :-)

LOST - DHARMA

Včera 6.4. 2007 jsme začali řešit naši jubilejní sedmdesátou cache s názvem Lost - DHARMA Initiative .

Dnes jsme pokračovali a věnovali jí celý den. Začali jsme kolem desáté ráno a cache odlovili ve 20,12hod. Faktem je že nás zdržovalo, vracet se od jednotlivých stage k PC, ale v druhé polovině jsme získali podporu ve spřáteleném geotýmu Medvědzlesa. Pak už šla práce rychle od ruky. Bohužel (nebo bohudík) nebudeme víc prozrazovat, abychom nikoho neošidili o výborné zážitky. Je to fakt mazec:-)

Díky autorovi: Mitak

Archimedova cache

Dnes jsem vyzvedl po práci svoji geopolovinu týmu a frčeli jsme na rychlé dvě cache v blízkosti domova. První z nich - Archimedova cache stála opravdu zato. Místo sice nebylo příliš atraktivní, ale nápad vše napravil. K vylovení této cache je potřeba to, co je vlastně v názvu samotné cache (nemyslím Archiméda:-) ) Bohužel neměli jsme dostatečné množství a tak jsme odskočili do blízkého obhodu pro další zdroj. Po návratu se u cache objevila podezřela dvojice, kterou jsme hned odhadovali na kešery. Odhodlal jsem se k seznámení. Byl to Marekl s doprovodem. Společně se nám podařilo cache lehce odlovit. Takže díky za spolupráci a autorovi díky za nápad.
Druhá cache cestou domů byla Zahrádkářská tahačka. Vskutku drive-in cache. Taky s pěkným úkrytem. Takže díky...

Trochu zoufalý geovýlet

Na neděli jsem si vzal dovolenou, takže jsme chtěli mít parádní geovíkend. Začali jsme už v pátek, kdy se nám podařilo na rychlo odlovit Odvodovou cache a Koenigsfeld. Na sobotu jsme si naplánovali 5-6 kešek. Ráno (myšleno kolem 11hodin) stále pršelo, ale to nás nemohlo odradit. Vyrazili jsme kolem poledne (vlastně přesně v poledne) směrem na Studánku u buku. Zaparkovali jsme kousek nad studánkou a úspěšně absolvovali tuhle kratičkou multinu. Přímo odtud nás měla gps zavést na Pindaros vzdálenou cca kilometr. Les byl mudloprázdný a příjemně uplakaný. Brzy se také ukázalo, že dost bahnitý. Netrvalo dlouho a dostali jsme se nad studánku, kde měla být cache umístěna. Hint zněl u stromu a také rozměry cache (20x15x5cm) nevěštili větší problém. Ale ejhle. GPS nás navedla přesně na souřadnice ale nikde nic. Hrabali jsme, hledali jsme. Okruh pátrání jsme rozšířili a pak znovu a znovu. Jenomže nikde nic. Asi po půl hodině jsme si dali pauzu a nasvačili se u studánky, abychom mohli pokračovat v dalším pátrání. Jenomže ani teď se nepodařilo. V listingu je psáno 2 a půl hvězdičky, ale moc to tak nevypadá. Čas utíkal a my jsme měli v plánu jednu super multinu, takže jsme se dál nezdržovali (hodina se zdála dost na hledání) a upalovali zpět k autu.
Popojeli jsme do Útěchova, zaparkovali a vydali se za dobrodružstvím multiny zvané Holmesova mřížka. Už podle listingu a logů vypadala zajímavě. Ale sledujte co nás čekalo!
STAGE1/ tak tohle nebyl problém, místo jsme bezpečně našli, počkali až přejde mudlice se psem a nasosali potřebné informace pro stage2. Mimochodem je to parádní nápad!
STAGE2/ ani tohle nebyl problém. Na místo jsme rychle dorazili a začali řešit. Něco nám vyšlo. Zadali jsme výsledek do vzorce a vyšel nám nesmysl. Zjistili jsme že v krabičce je ještě jeden typ lístečků, které zní lehce odlišně. To nám stačilo, aby nám to docvaklo a dostali jsme se k dalšímu výsledku. Ten už vypadal dobře.
STAGE3/ vyrazili jsme cca kilometr daleko na další stage. Hledali jsme, hledali jsme dlouho a pečlivě, hledali jsme ještě pečlivěji a ještě déle. Prohlédli všechny dané objekty (podle hintu), otočili každého červíka pupkem nahoru ale nic. Usoudili jsme že je asi někde chyba. Nezbylo než se otočit zpět. Vrátili jsme se na stage2 a hledali jiné řešení. Z logiky věci nás něco napadlo. Výsledek vypadal lákavě a tak jsme se dali zase do boje. Zablácení, studení, ale odhodlaní! Tentokrát jsme prohledávali o něco vzdálenější kus lesa. Ani tady jsme nenechali červíky ležet, ani tady jsme nenechali list na svém místě. Ale nic. Pak jsme zjistili, že jsem se dopustil hříšné chyby v dosazení do vzorce. Pomalu se smrákalo. Provedli jsme opravu a šli cca 300 metrů k novému místu. Zjistili jsme, že i zde jsme již předtím hledali. Nyní tu cache ale byla, jenomže ne v objektu podle hintu ale jen tak pohozená. Ale radost jsme měli obrovskou. Čas letěl a tma nebyla daleko. Pustili jsme se do řešení úkolu. Vyřešili jsme, bohužel hint, který je v listingu nebyl s námi. Přišla další chyba.
STAGE4/ pokračovali jsme podle výsledku ze stage 3, podotýkám špatného výsledku. Dostali jsme se kamsi k plotu. Tady se všechny naše naděje rozplynuly. Byla skoro tma. S tím jsme nepočítali. Vzdali jsme dnešní boj a vrátili se zpět k autu. Ale zítra, zítra to doufám dobojujeme!!!!

Neděle 25.3.2007 - Když jsme dorazili domů, zasedli jsme ke stolu a řešili znovu úkol ze Stage3. Tentokrát už pěkně za světla a v klidu. Netrvalo dlouho a výsledek se dostavil. Vrátili jsme se také k úkolu ze Stage2 a zjistili, že jsme udělali drobnou chybu. Konečně jsme byli přesvědčení, že cache bude v neděli naše. Tím spíš, že po mailu s Mareklem jsme nabyli přesvědčení, že cache, kterou jsme našli na místě Stage3 byla ta, kterou kdysi někdo odcizil, ale i tak místo přibližně sedí. Vyrazili jsme zase brzy před obědem. Počasí bylo báječné a les plný mudlů. Ti se ale naštěstí drželi hlavních cest. Mířili jsme rovnou ke stage3 a bleskurychle nahmátli tu pravou, neukradenou. Přidali jsme k ní tu, co jsme našli my (ukradenou) a upalovali na stage4. Jenomže ejhle. Tady naše krasojízda končila. Hledali jsme ale nic. Prohrabali jsme vše, ale nic. Padla na nás maximální geoslepota. Několikrát jsme šli zpět k stage3 a zase na čtyřku ale nic. Zkleslí jsme se vraceli zpět k autu a náladu si zpravili až v Obřanech na Downtown Obřany, kde jsme vyzvedli naši první Geominci.

Pondělí 26.3.2007 - Večer následoval další kontakt s Mareklem a posléze i s Dapem a tak jsme zase zjistili, že jsme byli dobře. Prostě jen slepí. Oba výše jmenovaní nám upřesnili místo.

Dnes odpoledne jsme opět vyrazili na místo. Bylo krásně a lidí málo. Nádherná vycházka. Stage4 okamžitě nalezena. Byla jen pár centimetrů od místa, kam jsme se včera dívali. Co naplat. Cesta na finálovku už byla v pohodičce. Nejprve jsme sice vyrazili špatným směrem, ale chybu hned napravili. Nechali jsme v cache naši první geominci a vyzvedli jiný TB.

Tímto děkujeme Mareklovi a Dape teamu za pomoc a radu a autorovi také za pěknou multinu.

Klimentův kostel

3. února 2007 jsme absolvovali pěkný geovýlet. Sice nás přepadla krátká sněhová přeháňka, ale tu jsme úspěšně přečkali v autě. Během naší cesty jsme našli i cache Klimentův kostel. Je to místo, ze kterého dýchá historie.

Co ve městě neuslyšíš

4. února 2007 jsme se opět vydali hledat cache s názvem Co ve městě neuslyšíš. Byl to náš druhý pokus. Poprvé nás trochu zaskočil sníh, a protože jsme stále ještě neměli gps, bylo hledání dost zoufalé. Ani při druhém pokusu jsme neměli gps. Pracovali jsme s obrázky z mapy.cz, které jsme nahráli do mobilu a taky nám velmi pomohly mapy pro orientační běh, které jsme srovnávali s mapama satelitníma. Nakonec jsem určil místo, které by mohlo odpovídat, ale šlo o prostor cca 30/30 metrů. Při druhém pokusu už naštěstí nebyl sníh. Cestou jsme chvíli postáli u místního kozla (viz. foto) .

Smoke Stack

V neděli 18.3. 2007 jsme na našem geovýletě hledali i Smoke Stack cache. Chvíli nám trvalo, než jsme ji našli. Byla pěkně zašitá v křoví. Jsem zvědav, jak to tam bude vypadat až všechno zezelená. Kousek od cache se nachází jakási farma či co. V elektrickém ohradníku, se páslo několik koní. A byli parádně naučení přijít si pro dobrotu. Měli jsme jen zbytek suchého rohlíku, což podle pravidel krmení na vyvěšené tabuli, není na škodu.

Vitruvian

2/ Vitruvian GC11FE4 je krátká mystery cache s jednou stage, založená 20.března 2007. Chtěli jsme původně vytvořit cache, která by měla nějaký příběh a děj, jenž by se proplétal jednotlivými úkoly. Nakonec jsme od toho ustoupili a vytvořili malou mysterku, u které je nutné vyřešit čtyři úkoly. Díky nim se dostanete na stage 1. Nachází se v chráněném území Hádecká planinka, kousek od Šumbera cache. Je to moc krásné prostředí skalnatého pásu. Na stage 1 je potřeba splnit drobný úkol pomocí tzv. magického kruhu. Ten vám pomůže odhalit souřadnice finálovky, která je jen asi 200 metrů dál, v opravdu pěkném prostředí drobných hádeckých skal. Bohužel počasí se hned po zveřejnění této nové cache zhoršilo, napadl sníh a tak se zřejmě cacherům příliš nechtělo vyrazit do boje. Nicméně FTF bylo ještě první den pokořeno týmem les-coccinelles. Gratulujeme. Jejich (resp. jeho) popis cesty za FTF najdete zde.

Hugo z Danova

1/ Hugo z Danova GC113ZX byla cache, kterou jsem měl v hlavě delší čas. Chtěl jsem aby zůstala nějaká památka po mém psu, který mi 26.9. 2006 nečekaně zemřel. Byl to velmi dobrý přítel. Kdo má psa tak ví o čem mluví. Kdo ho nemá, možná nepochopí. Proto jsem se rozhodl, že cache založím na místě, kudy jsme spolu často chodívali. S Míšou jsme našli jedno takové pěkné místo pod stromkem a s pěkným výhledem, ale bohužel nám reviewer zdělil, že je to příliš blízko jiné cache (což odporuje pravidlům). Museli jsme proto zvolit jiné o něco méně zajímavé místo. Nakonec jsme cache umístili v blízkosti cvičáku. Jak se později ukázalo, byla skrýš o dost rafinovanější než náš úmysl.
Cache je věnována jak Hugovi, tak všem čtyřnohým přátelům geocacherů a proto můžou na listingu této cache vkládat jejich fotografie.

Na této stránce najdete něco málo o Hugovi z Danova.

Hledání "kešek"

Stage Lidická

Tato stage byla původně umístěna skutečně na ulici Lidická. Bohužel byla několikrát odcizena, a proto jsme se rozhodli udělat z ní virtuální stage. Přesto jste nuceni se na toto místo zajít podívat. To byl záměr. Řešit Hasičskou cache a nevidět největší požární stanici v Brně by snad ani nešlo :-)

Obrázek 1














Na obrázku je:
a/ ejektor (6)
b/ sací koš (2)
c/ síto (1)


Obrázek 2














Na obrázku je:
a/ klíč k podzemnímu hydrantu (2)
b/ hydrantové kladívko (3)
c/ klíč k nadzemnímu hydrantu (4)


Obrázek 3














Na obrázku je:
a/ proudnice (1)
b/ přiměšovač (2)
c/ VRVN - variabilní ruční vyprošťovací nastroj (3)


Obrázek 4














Na obrázku je:
a/ požární sekera (5)
b/ VRVN (6)
c/ klíč k nadzemnímu hydrantu (7)


Obrázek 5














Na obrázku je:
a/ sací koš (3)
b/ rozdělovač (2)
c/ sběrač (1)


Obrázek 6














Na obrázku je:
a/hadicový držák (1)
c/ záchytné lano (3)
d/ ventilové lano (5)


Obrázek 7














Na obrázku je:
a/ sběrač (2)
b/ rozdělovač (3)
c/ přetlakový ventil (6)


Obrázek 8














Na obrázku je:
a/ přiměšovač (1)
b/ proudnice na těžkou pěnu (3)
c/ přetlakový ventil (5)


Obrázek 9














Na obrázku je:
a/ klíč k nadzemnímu hydrantu (4)
b/ hadicový klíč (1)
c/ klíč k podzemnímu hydrantu (2)