Nanutando

Přemýšleli jsme kam v neděli vyrazit. Pomalu se nám okruh kešek v Brně zužuje. Zůstávají většinou jen ty nezajímavé. Tu a tam ale objevíme ještě nějakou zapomenutou, ale většinou už naše cesty směřují do kolí Brna. Tak tomu bylo i včera. Našim cílem byla především Nanutandova keš zvaná Pusťte vše. Jakmile se totiž řekne Nanutando... je o co stát. Stačí vzpomenout na Podzimní listí, o kterém jsem psal nedávno. Podle logů bylo jasné, že půjde o něco podobného. Připravil jsem si proto náhradní oblečení, které se dá vklidu potřísnit (krví:-)) a vyrazili jsme. Počasí bylo super. Na místě u kešky bylo nádherně. Božský klid, jen ptáci cosi zpívali. Les, který už měl nádech Vysočiny, byl prozářen poledním sluníčkem. Prostě idylka. Cache jsme po chvilce pátrání viděli už ze země. No, byl jsem trochu zklamaný. Srovnával jsem to pořád s Podzimním listím. Bylo zřejmé, že Podzimní listí se zrodila z této cache. Nebyl žádný problém vyšplhat nahoru i dolů a zase zpátky. Na fotce je pohled přímo od keše (no poněkud nakloněná, omlouvám se).

Od tohoto zastavení jsme směřovali na 9 křížů. Je to známá dálniční odpočívka, ale v tomto případě rychlá drive-in cache umístěná přímo u oněch křížů. Za přečtení určitě stojí příběh, který se k nim váže.

Následoval delší přesun směr Brno, resp. Střelice. Chtěli jsme navštívit cache Shrekova bažinka, ale provedl jsem navigační chybu a tak jsme ji minuli a pokračovali dál na další ze série brněnských soutoků - Svratka - Mlýnský náhon. Zaparkoval jsem cca 300 metrů od cache a dál šli pěšky po cyklostezce. Nikdy jsem tu nebyl, takže jsem čuměl jak péro z gauče, když se přede mnou objevila silně obležená cyklostezka. Inlajnisté střídali cyklisty a naopak. Velmi davová zábava. Ale super. Poblíž cache se motala podezřelá dvojice, stejně jako my neměli ani inlajny ani kolo a stejně jako my byli jediní. Pokud to byli kačeři tak už měli odloveno a dali se na odchod. Přestože jde o velmi obležené a rušné místo, keš je umístěna decentně stranou a jde ji bez problémů odlovit.

Pokračovali jsme na cache Žuráň. Jeli jsme oklikou. Trochu proto, že ženy neumějí číst v mapách, trochu proto, že okolní vesnice jsou rozkopané a místy uzavřené. Nicméně jsme dorazili. Dalo se čekat, že tu bude rušno. Chvilku jsme se motali kolem a upřesnili si místo kde hledat. Pak jsem přistavil auto tak, aby krylo moji drahou geopolovičku, která cache odlovila. Byla to mikrocache. To nevadilo, ale ten logbook uvnitř to byla opravdu ostuda zakladatele. Původní logbook (taky nic moc) byl nahrazen jakýmsi výstřižkem z deníčku. Občas mám pocit, že někteří se už spíš honí za počtem kešek (založených/odlovených), místo aby udělali třeba jen polovinu ale o to dokonaleji a precizněji. Vždy oceňuji kvalitně zpracované keše, je na nich vidět že si s nimi autor pohrál a ne jen přišel a zasunul někam krabičku od filmu.

Tímto zážitkem pro nás geoneděle končila. Máme v plánu jednu super multinu ale o tom snad jindy...