V pondělí dopoledne jsme vyrazili z Brna směr Jeseníky. První geozastavení jsme měli až u Kralického kláštera. Parádní místo. Počasí jedna báseň. Prostě idylka, jak je patrné z fotek. Jen pokrývač nám trošku komplikoval odlov. Ale podařilo se. Následovala první cache ze série Betonová hranice. Tahle série skutečně stojí za absolvování. Pokud budete mít cestu do těchto nádherných končin, určitě věnujte sérii pozornost. Jednotlivé cache jsou perfektně zaměřené (snad jen bonusovka má nějaké rezervy). Cache najdete vždy nedaleko vojenského bunkru, takže na lov máte většinou dost klidu a současně není daleko podívat se na tyto fascinující stavby. Proti městským mikrouším je toto balzám na duši.
První ze série, kterou jsme nalezli byla Betonová hranice: Řopík.
Zaparkovali jsme pár metrů od cache na výjezdu z louky a pohodlně odlovili.
Popojeli jsme autem jen o kousek dál, abychom vypátrali cache Betonová hranice: K-S 8.
Ani tady nebyl problém s dohledávkou. Pár set metrů dál stojí za navštívení zmíněné vojenské opevnění. Je v perfektním stavu. Pokud budete mít štěstí, bude právě otevřeno veřejnosti. Podle cedule je zde otevřeno vždy poslední víkend v měsíci a o státních svátcích. Ani jedno z toho právě nebylo, takže smůla.
Další dvě cache do série nepatří. Odlovili jsme Vojtíškov.
Cestou přes Vojtíškov jsme se málem dostali do pasti. V jednu chvíli stáli na silnici tři psi. Ale co psi, spíš zvětšené myši. Takový potvory malý. Ale nechtělo se jim ustoupit. No, neměl jsem to srdce je přejet, tak jsem zastavil, jenže to jsem netušil, že z bočního úkrytu přiběhne dalších asi osm těchhle myší a začnou zběsile oštěkávat auto. Neviděl jsem pod kola, ty potvory byly všude, takže hrozilo přejetí. Vzhledem k jejich zběsilosti jsem to riskl. Nic neposkočilo, takže jsem asi žádného nepřejel. Zajímalo by mě jak by se s tím vypořádal cyklista. Jde o frekventovanou cyklostezku, takže tihle polopsi mají asi dobrý trénink.
Co se samotné cache týká, je na pěkném místě, ale není dobře zaměřená. Jak napovídají geostezky, všichni hledají na správném místě. Ale chce to vytrvalost a o pár metrů (cca 11) vedle je poklad k nalezení. Přimhouřili jsme nad tím oko, když jde o naši jubilejní dvou stou cache. Z Vojtíškova jsme jeli zkratkou na Vysokou. Naposledy tady možná jeli první osadníci ale náš geofját se s tím popral. Tady nás čekala cache Kaplička Franze Schuberta.
Z Vysoké jsme už směřovali na místo našeho noclehu - chatu Paprsek. Kdo nezná, doporučujume. Tady to místo jsem navštívil už několikrát. Mají zde výborné borůvkové knedlíky a našel jsem i wifinu:-) Ale fungovala jen chvíli tak nevím.
Během večera se na mě připlížila nějaká choroba či co. Asi chřipajzna, takže ráno jsem byl lehce nepoužitelný. Odřekli jsme si proto pochod na Smrk a místní cache a rozhodli se dokončit sérii Betonové hranice. Další cache jsme odlovili kousek od Starého města. Šlo o cache Betonová hranice: STM S-32. Využili jsme zkušeností předchozích lovců a podle logů vybrali tu nejlepší cestu. Cache byla od pevnosti kousek dál, ale příroda kolem je tak úchvatná, že se to nedá považovat za mínus. Od této třetí cache jsme po výpočtu pokračovali k závěrečné bonusové cache Betonová hranice: Kronfelzov-bonus. Cestou jsme minuli další dvě opevnění. Bohužel zde v tuto dobu nikdo nebyl, aby nás provedl. O víkendu by ale šance potkat zde někoho z "údržbářů" mohla být daleko větší. Finálovka, nebo bonusovka chcete-li, je uložena na místě s pěkným rozhledem a stojí za navštívení. Celá série na nás udělala velký dojem a zařazujeme ji tudíž mezi naše Best of.
Tím se naše krátké ale na zážitky bohaté navštívení Jeseníků skončilo. Tohle místo prostě miluju. Je to takový povzbuzující lektvar pro duši, ten klid a rozlehlost krajiny. Už se těším na další návštěvu Jeseníků...
První ze série, kterou jsme nalezli byla Betonová hranice: Řopík.
Zaparkovali jsme pár metrů od cache na výjezdu z louky a pohodlně odlovili.
Popojeli jsme autem jen o kousek dál, abychom vypátrali cache Betonová hranice: K-S 8.
Ani tady nebyl problém s dohledávkou. Pár set metrů dál stojí za navštívení zmíněné vojenské opevnění. Je v perfektním stavu. Pokud budete mít štěstí, bude právě otevřeno veřejnosti. Podle cedule je zde otevřeno vždy poslední víkend v měsíci a o státních svátcích. Ani jedno z toho právě nebylo, takže smůla.
Další dvě cache do série nepatří. Odlovili jsme Vojtíškov.Cestou přes Vojtíškov jsme se málem dostali do pasti. V jednu chvíli stáli na silnici tři psi. Ale co psi, spíš zvětšené myši. Takový potvory malý. Ale nechtělo se jim ustoupit. No, neměl jsem to srdce je přejet, tak jsem zastavil, jenže to jsem netušil, že z bočního úkrytu přiběhne dalších asi osm těchhle myší a začnou zběsile oštěkávat auto. Neviděl jsem pod kola, ty potvory byly všude, takže hrozilo přejetí. Vzhledem k jejich zběsilosti jsem to riskl. Nic neposkočilo, takže jsem asi žádného nepřejel. Zajímalo by mě jak by se s tím vypořádal cyklista. Jde o frekventovanou cyklostezku, takže tihle polopsi mají asi dobrý trénink.
Co se samotné cache týká, je na pěkném místě, ale není dobře zaměřená. Jak napovídají geostezky, všichni hledají na správném místě. Ale chce to vytrvalost a o pár metrů (cca 11) vedle je poklad k nalezení. Přimhouřili jsme nad tím oko, když jde o naši jubilejní dvou stou cache. Z Vojtíškova jsme jeli zkratkou na Vysokou. Naposledy tady možná jeli první osadníci ale náš geofját se s tím popral. Tady nás čekala cache Kaplička Franze Schuberta.
Z Vysoké jsme už směřovali na místo našeho noclehu - chatu Paprsek. Kdo nezná, doporučujume. Tady to místo jsem navštívil už několikrát. Mají zde výborné borůvkové knedlíky a našel jsem i wifinu:-) Ale fungovala jen chvíli tak nevím.
Během večera se na mě připlížila nějaká choroba či co. Asi chřipajzna, takže ráno jsem byl lehce nepoužitelný. Odřekli jsme si proto pochod na Smrk a místní cache a rozhodli se dokončit sérii Betonové hranice. Další cache jsme odlovili kousek od Starého města. Šlo o cache Betonová hranice: STM S-32. Využili jsme zkušeností předchozích lovců a podle logů vybrali tu nejlepší cestu. Cache byla od pevnosti kousek dál, ale příroda kolem je tak úchvatná, že se to nedá považovat za mínus. Od této třetí cache jsme po výpočtu pokračovali k závěrečné bonusové cache Betonová hranice: Kronfelzov-bonus. Cestou jsme minuli další dvě opevnění. Bohužel zde v tuto dobu nikdo nebyl, aby nás provedl. O víkendu by ale šance potkat zde někoho z "údržbářů" mohla být daleko větší. Finálovka, nebo bonusovka chcete-li, je uložena na místě s pěkným rozhledem a stojí za navštívení. Celá série na nás udělala velký dojem a zařazujeme ji tudíž mezi naše Best of.
Tím se naše krátké ale na zážitky bohaté navštívení Jeseníků skončilo. Tohle místo prostě miluju. Je to takový povzbuzující lektvar pro duši, ten klid a rozlehlost krajiny. Už se těším na další návštěvu Jeseníků...
Žádné komentáře:
Okomentovat