Okolí Oslavy

Dnes jsme vyrazili na výlet západně od Brna. Cílem bylo několik kešek v okolí řeky Oslavy. Cestou jsme zastavili v Senoradech a odlovili kešku proslavenou televizní reportáží.
Pak už jsme zamířili na cílové místo: Vlčí kopec. Zde je velký areál, který okupuje firma Eon. Dříve se dalo autem zajet až k zámečku, ale Eoňáci se asi moc bojí o své těžko nabyté majetky z našich peněz, takže dali na vjezd závoru. Pokud tedy pojedete autem na toto místo, musíte zaparkovat cca 300 metrů dřív na odbočce k hájence. Areál Eonu ale klidně projděte, ničeho se nemusíte bát. Kdyby něco, ukažte fakturu za elektřinu:-)
Pokračovali jsme tedy po zelené turistické značce k altánu gloriet. Ze začátku není cesta nějak okouzlující, ale jak se dostanete na hřeben nad řekou Oslavou, je to mnohem lepší. Nedaleko altánu je schovaná keška. Odlovili jsme a pěknou cestou šlapali po značce dál k zřícenině Sedleckého hradu. Moc toho tady sice po něm nezbylo, ale každopádně zajímavé. No a samozřejmě odlov zdejší kešky. Opustili jsme značku a sestoupili k Oslavě. Zde jsme narazili na skupinku mladíků, kteří právě brodili ne zrovna klidné vody řeky. My jsme potřebovali přesně opačným směrem k zřícenině Lamberk. Nezbývalo, než se také přebrodit. Naštěstí jsme s touto alternativou dopředu počítali, takže jsem si vzal boty do vody. Co vám mám povídat. Byl to trošku adrenalinový zážitek. V jedné ruce jsem držel vodítko, na jehož konci mi chvilkama proud odnášel Maxe. Tem měl ze začátku ohromnou radost, že se jde do vody. Postupně ztrácel nadšení se stoupající hladinou vody na jeho srsti. Když už pochopil, že má příliš krátké nohy na kontakt s podložím, prováděl něco jako skokoplav a vyhledával blízké kameny. Naštěstí voda nebyla ni moc studená ani moc hluboká, takže jsme se na druhý břeh celkem rychle dostali. Pak už jen stačilo vyšplhat na skálu nad řekou a odlovit kešku v prostorách zříceniny.
Cesta nás dál vedla po červené. Byla to moc pěkná stezka. Místy připomínala cestičky na ferratách, jak jsme je zažili v Rakousku. Postupně jsme sestoupili zpět k řece a čekal nás další brod. I zde prožíval Max zřejmě podobné pocity od radosti přes nejistotu k lehké panice. Všechno ale dobře dopadlo. Vyškrábali jsme svah zpět k Eonu a vyrazili autem k poslední dnešní kešce. Jde o rozhlednu Babylon. Bylo tu pěkně. Sluníčko už pomalu zapadalo a nikde ani živáčka.
Tímto rychlým odlovem jsme ukončili dnešní výlet a frčeli domů.