pondělí 18. ledna 2010
Lesem sněhem s Maxem
Celou noc sněžilo. Všude mraky toho bílého nesmyslu, auta na parkovišti mají čepice jak povedená dvanáctka piva. Seděl jsem u počítače a pročítal nesmysly o novinkách ve výpočetní technice a najednou si uvědomil, jaké jsou to nesmysly. Táhlo mě to ven. Tam venku je přece život a ne u počítače, ne mezi větama o tom, co prožívá Google. A já neodolal. Vzal jsem fotoaparát a psa a vyrazil do lesa. Bylo to kouzelné. Co víc bych si mohl přát, jen pes, foťák, tichý bílý les a já. Nikde ani živáčka. Šel jsem známýma cestama, abych nakonec sešel z chodníčku a bořil se lesem jen tak. Max mě věrně následoval a zdálo se, že si tu bílou parádu užívá stejně jako já. Snad na něj taky dolehlo to kouzlo zimní krajiny. Snad měl jen radost ze života.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Krásná bílá zima a krásné fotky. Zdravím. Mamča
OdpovědětVymazatParáda, ale ten Google má taky svý kouzlo :)
OdpovědětVymazatPro mě Google žádné kouzlo nemá. Je to obyčejný pracovní nástroj jako je kartáček nebo lžíce na boty. Nic víc, nic míň. Jenomže příroda, je kouzelna sama o sobě. Je fascinující jak funguje, jak v ní vše do sebe zapadá a co víc. Naše slavné počítače a technika je pomíjející, ale příroda, zdánlivě pokořená, tu bude i bez nás a po nás... A proto je potřeba se snažit ji pochopit a nechat se okouzlit.
OdpovědětVymazat