Pokládám to za blahodárné býti co nejvíce sám
Thoreau, Walden
Dal jsem vale práci, domovu a všem známým, nechal jsem město za zády a odjel do Beskyd. Opět se ve mně probudila touha splynout s přírodou, nechat se okouzlit, omámit tím čím ve skutečnosti jsme, opět sloupnout masku civilizace a vrátit se zpět k pramenům. Svoji dovolenou jsem vybíral podle vody. Rád ji fotím a obdivuju. Hledal jsem proto vodopád, který by stál za vidění a fotografování. Do oka mi padl vodopád řeky Satiny poblíž Malenovic v Beskydech. Bylo rozhodnuto. Našel jsem báječné ubytování na Jízdárně Malenovice. Jak se posléze ukázalo byla to výborná volba. Z okna apartmánu jsem viděl na Lysou horu a zároveň pod okny běhali koně. Koně byli všude kolem. Krásná zvířata, svojí elegancí, plachostí, svými křivkami, jsou zosobněním harmonie.
A já teda vyrazil vstříc dobrodružství, naplněn touhou prodírat se opět divočinou. A jel jsem sám. Nebylo koho vzít… Někdy je ale lepší být sám se svými myšlenkami. Thoreau by o tom mohl vykládat.
Můj příběh bude postupně pokračovat, ale již né na tomto blogu, ale protože se víc hodí na fotoblog, pokračování hledejte ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat