Vánoce

Chtěli bychom Vám touto cestou popřát krásné Vánoce a svátky. Předpokládám, že už máte rozbalené dárky. Nás to čeká dnes večer. Kvůli službě jsme si Štědrý den posunuli. Ale už zítra se zařadíme mezi šťastlivce s novýma ponožkama :-)

Mějte se dobře.

Klea a Deny

Na první pohled neslučitelná dvojice: fenka amerického stafordširského teriéra a zakrslý králík. Ve skutečnosti, pár k pohledání. Ale když si Deny (králík) už dovoluje moc, umí mu Klea taky domluvit.
Kliknutím na odkaz pod fotkou zobrazíte celé album.

From Klea a Deny

From Klea a Deny

Můžeme pomáhat

Lidé by měli umět pomáhat. Můžeme to dělat různě a mnoho je také těch, co naši pomoc potřebují. Nejsou to jen zvířata, ale i lidé. A můžeme pomáhat mnoha způsoby. Můžeme změnit svůj životní styl, tak jak to zkouším já s Ivčou, můžeme si číst o tom, jaký tento svět je bez konzumních brýlí, které jsou nám po narození nasazeny, můžeme ale také pomoci finančně. Vždyť jsou vánoce. Rádi bychom Vás tímto inspirovali. My zvolili podporu pomocí společnosti Unicef a koupili vakcínu pro 40 dětí, které nemají takové štěstí jako vy, co čtete tyto řádky. Zkuste to taky. Nebo máte sami tak málo?

Jak jsem učil na gymplu

V posledním článku jsem psal o mé návštěvě gymnázia v roli posluchače. Uteklo pár dní a já se vrátil na místo činu. Tentokrát jako vyučující. Tak to víte, to byl pro mě velký zážitek: učit a ještě na gymplu, jehož jsem absolvent. Pořád se mi to zdá zvláštní pohybovat se na druhé straně barikády, zvlášť když na chodbách potkávám své bývalé učitele. Ale čas letí. Uběhlo dvanáct let, co jsem školu opustil.

Hned ráno, jako první hodinu jsem učil druháky. Žádný velký problém to nebyl. S pomocí prezentace jsem se jim pokusil vysvětlit co to je zastupitelská demokracie a jaké známe volby. Snad to pochopili. Druhou hodinu byla filosofie u čtvrťáků. To už je trochu větší oříšek, ale i tady proběhlo všechno jak mělo. Praktické ukázky studenty snad zaujaly.  

Vyučovat mladé lidi je zábava, ale taky zodpovědnost. Mně se to líbí. Udělat studentům show, která je zaujme a současně něco naučí je parádní.

Uvidíme příští týden, kdy ještě odučím dvě hodiny filosofie u čtvrťáků. Pak už možná nikdy v životě na gymnáziu učit nebudu, takže si to musím užít. Ale co vlastně bude, to je ve hvězdách...

Zpět do lavic aneb události jednoho dopoledne

4:20 Spím, budí mě poplach. Čas letí, automaticky se oblékám, beru výjezdovou kartu a příkaz k výjezdu a utíkám k autu. Teplá postel zůstala kdesi za mnou, venku padá sníh. Je pěkná kosa. Rozespalý se v kabině soukám do dýchačáku. Na dopravních značkách kolem silnice se odráží modré záblesky našeho majáku. Jedeme na požár auta.

5:25 Ulehám opět do postele. Dobře odvedená práce. Už neusnu, v šest je budíček. Hlavou se mi honí různé myšlenky. Nechám je plynout a užívám si teplo, které je pod pokrývkou. Postel je geniální vynález

7:15 Odjíždím domů. Vezu kolegy z práce na zastávku. Mám docela hlad. To je tak, když člověk vstává moc brzo. Před domem zaparkuju. Vrtá mi hlavou, co posnídám. Spásná myšlenka. Ovesné vločky. Vždy mě zasytí na dlouho a to dnes potřebuju. V nedalekém obchůdku koupím mléko. Ostatní mám doma. U konečné trolejbusu chci v trafice koupit lístky na MHD. Bylo by vhodné zvolit ekologickou dopravu. Starší nesympatický prodejce prý jízdenky nevede. Sabotuju MHD a pojedu autem. Trpím výčitkami svědomí.

9:00 Stihnul jsem posedět na záchodě, okoupat se, nasnídat se, projet maily, sbalit si věci do školy. Ano do školy. Dneska jdu v rámci své studijní praxe na Filosofické fakultě posedět dvě hodiny na gymnázium a sledovat jak se učí Společenské vědy. Vybral jsem si gymnázium, kde jsem maturoval. Dobrá volba.

9:50 Začíná vyučování. Ještě před několika hodinami jsem seděl ve velkém červeném houkajícím autě a teď je ze mě školák. Život je kouzelný. Sedím úplně vzadu a mlčky sleduju průběh hodiny. Před čtrnácti lety jsem seděl o pár lavic vpředu. Jako by to bylo včera. Najednou vidím věci z jiné perspektivy. Učitel to nemá snadné.

11:40 Domlouvám se s mojí vedoucí praxe, že příště budu vyučovat já. Co na to říct. Druháci budou poslouchat o tom, jak funguje demokracie a co jsou vlastně volby a čtvrťáky budu přesvědčovat, že filosofie helenistického období není tak úplně k zahození.  Jsem nedočkavý a současně plný obav. Trošku komické. Na jednu stranu v noci bojuju s ohněm, na druhou cítím respekt ze skupiny puberťáků.

12:00 Odcházím ze školy. Pojedu si koupit Seitan. Večer budeme mít vege-Segedínský guláš.

Vánoční Vyškov

Fotografování v zimě je nepohodlné. Pokud se člověk nepřipraví a dobře neobleče, nemá ani cenu brát foťák do ulic. Já se ale připravil. Navíc jsem měl skvělou asistentku. A to se hodí.
Fotografování v zimě je kouzelné. Stačí chvíli stát a nasávat předvánoční atmosféru. Lidé, hluboce zachumlaní do kabátů, rychlým krokem míjejí neznámého fotografa. Někteří se vlídně ptají, jestli mohou vstoupit do záběru, jiní už jsou myšlenkama doma u hrnečku teplého čaje.
Fotografování v zimě nabízí krásně jasný a čistý vzduch, zimní ulice poodhalují svoji noční krásu. Stačí jen hledat. 

Doba vánoční je bohatá na inspiraci. Inspiruje lidi k slušnému chování, což by je zřejmě během celého roku ani nenapadlo a pobízí obdarovat blízké, když už ne láskou, alespoň teplýma ponožkama.
Doba vánoční nám dává šanci věřit, že ne všechno kolem nás je tím vším. Nabízí nám totiž pohádky a příběhy a tak oživuje monotóně suchý racionální svět o iracionálno, které jakoby se vytrácelo.

Fotografie jsem pořídil v předvánočním Vyškově.