Rozhodl jsem se tu a tam citovat nějakou zajímavou myšlenku, která není z mojí hlavy, ale která odpovídá mému uvažování, nebo jej provokuje. Tyto citace budu nazývat "myšlenka dne". Nebudu je ale přidávat denně, jen tu a tam. Uvedu vždy pokud možno citovaný zdroj. Takže co tu dnes máme? Je tu citát mého oblíbeného autora a filozofa, Erazima Koháka. Samotný život Koháka je pozoruhodný. Narodil se v roce 1933 v Praze, ale velkou část života prožil ve Spojených státech. Jeho rodiče byli za války vězněni gestapem. Studoval na univerzitě New York a Yale. Střídavě působil jako profesor na Karlově univerzitě a univerzitě v Bostonu. Nějakou dobu žil v Americe mimo civilizaci v dřevěné chatce, kterou si vlastnoručně postavil. Kdo od něj nic nečetl, o hodně přišel.
"Řešením ekologické krize není výkonnější technika, nýbrž skromnější lidstvo."
Ptáte se proč?
"V nejmenším nepochybuji, že potřebujeme co nejvýkonnější a nejúspornější techniku, avšak pokud ji užíváme jen proto, abychom uspokojili stoupající nároky, nic neřešíme, jen stupňujeme problém."
KOHÁK, E. Zelená svatozář. 3rd ed. Praha, 2006. ISBN 80-85850-86-9, s.165.
Jé myšlenka dne, hned jsem si vzpomněl na otce Fura z pevnosti Boyard :) Tato má jádro jistě ušlechtilé, já spíš vidím ekologicko-technický rozpor ve špatně nastaveném systému recyklace. Výrobci jsou dnes schopní šetrně zrecyklovat a znovu použít 99% materiálů z moderního notebooku/telefonu/auta/pračky. Pokud z toho vyrobí energeticky méně náročný produkt s více funkcemi, uspokojí zvyšující se nároky spotřebitele i ekologů. Jenomže to chce zajistit, aby se výrobcům vrátily jejich vysloužilé produkty. Že starou mikrovlnku odvezu do ekodvora a hodím na hromadu ostatního elektrošrotu, tím se nic nevyřeší.
OdpovědětVymazatNazdar kapitáne,jak se máte? Dlouho jsme se neviděli. Taky se musíte někdy s malou zastavit u nás.
OdpovědětVymazatK tématu: problém recyklace je určitě zásadní. Ale není to řešení. Uvedu příklad. I kdyby se zrecyklovalo 99% materiálu z osobního vozu, stále musíme přidávat nový materiál na výrobu vozu nového, navíc produkce automobilů neustále roste (přírůstek cca 2 miliony ročně). To nemluvím o spotřebě vody při výrobě, produkci polutantů při distribuci a výrobě a pak samotném provozu aut. Proto se v tomto musím přiklonit ke Kohákovi. Neustálá touha po nových věcech, která je u nás uměle vzbuzována reklamou a médii, je destruktivní. Navíc funkci reklamy v současné době, kdy si každý najde vytoužený produkt na netu během chvíle, vůbec nechápu. Resp. funkce je jasná. Neustále nás očkovat touhou po novém. Zajímavé, je že lidi už neuspokojuje to, že si koupí něco nového. Pro lidi se stává drogou samotný proces získávání, nakupování. Důkazem budiž přeplněné obchodní domy.
Dobrovolná skromnost, podporovaná výchovou, vzděláváním a třeba někdy v budoucnu i státem, je zřejmě správný směr. Vždyť neustálé získávání nepřináší štěstí. Nemyslím si, že bohatší jsou šťastnější.
Trochu smutné, že východní myšlenkové směry na to přišly ještě před našim letopočtem a my, zdánlivě na vrcholu civilizace, se k tomu dostáváme pomalu až teď.