Narazil jsem na internetu na článek o krvavé práci, kterou vykonávají africké děti, aby hrstka vyvolených na bohatém severu mohla telefonovat. O co jde? Zjednodušeně: v afrických dolech pracují za nelidských podmínek děti a těží minerály nezbytné k výrobě mobilních telefonů a výpočetní techniky. Je to smutné. A co s tím můžeme dělat? Především nebuďme laxní k tomu co kupujeme. Není to jen o telefonech a výpočetní technice. Zkusme sledovat odkud pochází zboží, které končí v našich domácnostech. Podporujete režim v Číně? Ne? Proč tedy kupovat čínský česnek? Možná se někdy nejde vyhnout produktům, jejichž původ se nám nezamlouvá. Omluvou ale není lhostejnost k získávání informací. Zřejmě se skutečně držíme hesla: "Co oči nevidí, srdce nebolí." Stáváme se línými, protože systém nám nabízí vše co nás baví. Kupuje si nás. Moderní společnost si nás natolik omotala kolem prstu, že již nejsme schopni vzdát se mobilního telefonu, (jsem hrdý, že mám kamaráda, vrstevníka, který mobil nevlastní) počítače, televize či teplé vody sedmkrát týdně. Honosíme se svobodou a demokracií, tak se ptám kde vlastně je, když se náš svět scvrkává do stále větších závislostí. Není skutečně svoboda jen poznání nutnosti? Nejsme skutečně jak se domníval Spinoza již v 17. století jen kamenem, který si "myslí", že svobodně padá?
Žádné komentáře:
Okomentovat