Sportem ku zdraví...

Ve čtvrtek večer si šla Ivča zaběhat. Pohodička, žaden stres. A za chvíli mi volá, že pro ni musím přijet autem, protože si vymkla kotník. A jeli jsme hned na pohotovost. Zlomené to není, ale jestli nejsou potrhané vazy se ukáže za týden, až splaskne megaotok.

Takže teď mám doma oberlenou přítelkyni. Nejprve bylo nutné ji dostat z psychické deprese, že si teď nějakou dobu nezacvičí a hned na to začít odolávat povelům, které se ozývají z postele :-)

Prostě sport občas bolí, ale na náramku mám NO PAIN NO GAIN...A tak to je.
Ivča teď bojuje...